Vyrazili jsme dřív a chvilku jsme se provětrali před obřadní síní.
To už jsme uvnitř, v salónku před místností a čekáme na další miminka.
To už jsme uvnitř, v salónku před místností a čekáme na další miminka.
Uvítací píseň zpívala paní ve středních letech, bohužel měla slabší hlas než Ondra, který ji hravě překřičel, když se přidal k plačícímu miminku, co sedělo za námi.
Konečně! Ondra už je občánek.
Dostal pamětní knížku, měkoučkýho pejska a průkazku do knihovny. :) Pro mě si pan starosta připravil kytičku.
Pozn.: Jen co jsme dorazili zpátky domů, malej dostal napapat a usnul jak belina. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat