baby development

2008-05-28

Neuveřitelný

Je neuvěřitelný, jak ten čas letí. Prcek roste jako z vody, až tomu nemůžu skoro ani uvěřit. Je to holt velkej chlap.

Nejen že spí jako dospělák na bříšku..



.., rozkošně se probouzí..




...,ale už i jako dospělák vypadá.


No není roztomiloučkej, ten můj frajer malej. :)

2008-05-20

Dva měsíce

Všecko nejlepší Ondrášku, dnes jsou ti dva měsíce.

Bože ten čas letí, jako by to bylo včera, co byl mrňous mrňavoučkej. Dneska už je to velkej chlap, kterej ví, co chce, alespoň si to teda myslí, když se vzteká. :) Nejen, že si čím dál víc pokecáme, ale taky je s každým dalším dnem zvědavější a zvědavější.

Už se těším na to, až bude ze sebe vydávat víc než goa, k, g, a, ao, au a popovídáme si trochu víc smysluplně.

2008-05-18

Vtipálek

Ten prdola můj maličkej je pěknej vtipálek. Chudák babička se o tom přesvědčila, když dobrovolně krmila Ondráška pěkně rozkopanýho - s nahulatou prdelkou.

Začalo to nevině - rozepla jsem prďolovi maličkýmu dupačky, pak bodyčko. Rozlepila jsem mu plínku a pěkně očistila prdelku a pidníka.

Jak se tak pěkně smál, tak jsem ho nechala rozkopanýho a že ho babička nakrmí. Pod prcku jsem mu dala teda jenom tetra plínku a už si to glgal z flašky až se pomalu zalikal. Samo, že jsme ho brzili a jako vždy jsem mu zdůtrazňovala: "pomalu Ondrášku", "ty hltounku, to se nevdechuje, ale poliká".

Při první brkací pauze se nic nestalo, jen malej se dožadoval papání a tak se mladíkovi vyhovělo - ostatně, jako vždy. :) (pro Ondráška všechno)

Při druhé pauze na brkání to přišlo. Říkám "babi, to by byla sranda, kdyby ti teď začal kadit do ruky, co?". Jakoby mi Ondrášek rozuměl a zatlačil...šikulka šikovnej si krásně brkl, přitom začal čůrat a taky si pořádně prcl. Prcnutím to ale neskončilo..už tam byl, v babiččině ruce se oběvil boban. :)

2008-05-13

Když jsme na procházce

Na procházky chodíme u nás do zamiloveného hájku (hájku zamilovaných nebo taky milenců), kde se dá strávit spousta času nejen procházením, opalováním se, ježděním na kole, hraní baseballu.. ;)

No, ale Ondrášek, náš pes a já se tam chodíme provětrat pěkně krokem.

Většinu času je Ondra udrndanej a spí, ale když se probere, tak kolem sebe kouká a sleduje, co se to všecko okolo něj děje. Chenss - náš pes, věčně pobíhá kolem nás s vyplazeným jazykem a ňufákem zabořeným do trávy, křoví nebo listí a jen tak po očku sleduje, jestli jsme mu "neutekli" moc daleko, aby stačil doběhnout.

No a po dlouhé procházce, po které každýmu pořádnýmu chlapovi vyhládne následuje papu. :)

Omluvte, prosím, maminkovsky deformovaný projev, který uslyšíte ve videích níže. ;)



Zamilovaný hájek.



Posilnění po výletě.

2008-05-10

Povídám, směju se a nadávám

No jo, už je to tak, jak to dítko roste, tak už povídání neznamená "trpět samomluvou". :)


Nejdřív spokojeně brblá.


Pak se spokojeně usádlí naklíně.


A když už se mu to nelíbí, tak nadává.

2008-05-07

Paseme koníčky

Už je to tak, necelých 7 týdnů je na světě a už pase koníčky jako divej. Jen se sami podívejte, jakej je to kluk šikovnej. :)





A když se pak tak hezky unaví, spinká jako andílek. To je totiž nejhodnější - když spí nebo když jí a má cumlem od flašky ucpanou pusinu.

2008-05-03

Studium

Ani nevíte, jak jsem ráda, že nejsem studentkou klasického preznčního nebo kombinovaného studia. To bych totiž neměla takovou výhodu jako skládání zápočtů a zkoušek do konce ročníku. :)
Sice to stálo fůru peněz (ještě že ne mě), ale mě se to nakonec vyplácí. :) Tak teď můžu dohnat 3 zameškané zápočty a vrhnout se bez obav do zkoušek z tohoto semestru. Budiž pochváleno celoživotní vzdělávání!

2008-05-02

Výletník, cestovatel, horolezec v jedné osůbce

Nevím, co by si počal bez každodenních dvouhodinových vycházek, který si parádně užívá. Buď je prospí, ale poslední dobou je to živí stříbro i v kočáře a dělá, že vidí na několik kilometrů daleko, i když vidí sotva na 30 centimetrů. :)

Výlety za nákupy už zvládáme na jedničku. Není divu, když je Ondrášek takovej hodnej kluk, hlavně, když se veze v kočáře.

Už se snaží pást koníčky a musím říct, že mu to de jedna báseň. Sice se u toho občas vzteká, ale hlavičku na bříšku zvedá jak divokej kůň. :))
Když si má odkrknou na rameni, tak seodráží nožičkama, zvedá hlavičku a rozhlíží se, jako by chtěl tady a teď všechno vidět a prozkoumat. Přitom se u toho usmívá, jak se mu to líbí.

Ovšem ze všeho nejvíc miluje, když se může prokopat jako velkej nahulatej naháč. :)

Táááákhle nám ten malej kluk vyrostl


Takhle brblá, když nechce spát.


Mámo, seš fakt padlá na hlavu, takhle rano mě fotit.


Heheee, mám tě! :)




Koukejte jakej mám pekněj a šikovnej jazýček. :)





Už si umím sám hrát i s chrastítkama, co mám na postýlce.